Jdi na obsah Jdi na menu
 


  Vytvořeno kdy jindy než v hodinách matematiky ;-)

     Jak si Mirek našel práci
 

  Ve třídě bylo ticho. Všichni mlčky hleděli na tabuli popsanou matematickými vzorci, které nadávaly smysl a kolem ní poskakujícího učitele v růžové košili. Už dlouho o něm kolovaly podivné zvěsti (čemuž se vzhledem k barvě jeho košile nedalo divit), které tu nebudu zmiňovat pro případ( no vždyť víte ;-).
 Jen málo studentů ve třídě chápalo vo co go, ale "Růžovi"-jak mu studenti často přezdívali- to bylo jedno (nebo dvě?). Zvesela pobíhal od katedry k tabuli a zpět. Všem bylo ovšem jasné, že jeho učebnice byla otevřena na straně s výsledky onoho hrozného cvičení.
  A hle! Znenadání se vrhl na jednoho studenta, který si pod lavicí, do této chvíle zdánlivě nenápadně, četl nový díl slavné série Harry Potter (tupej jak troky s inteligencí houpacího koníka-to je jen můj názor). Tento díl vyšel sotva před třemi dny, a to se ví, že ho Růža ještě neměl přečtený. Zálibně se na knihu podíval, a poté ji se slovy : ,,Až si ji přečtu, tak ti ji vrátím." položil na katedru. Jak on měl rád příběhy Harryho Pottera. Doma měl všechny díly, až na tento. Byla to jeho oblíbená četba společně s příběhy Medvídka Pú a Ferdy Mravence.
  Po zbytek hodiny si při řešení kvadratických rovnic představoval, jak otáčí stránku po stránce a hltá každé slovo. Kvůli této skutečnosti se nějak zapomněl a přeslechl zvonění, tudíž mu na jeho krásné růžové košili skončila nejdřív plesnivá mandarinka a poté rajče. Když byl ještě malý, taky rád házel jídlem po třídě (obvzlášť v hodinách matematiky), takže jim vůbec neměl za zlé, když mu za krkem skončil chleba se sýrem. ,,Alespoň mám svačinu." řekl si jen tak pro sebe, sebral Harryho a učebnice a z vesela zamířil ven ze třídy a po schodech dolů do svého kabinetu, kde si uvařil Nescafé Gold, vytáhl zpoza krku chleba se sýrem, zakousl se do něj a otevřel Harryho na stránce 7.

  Další den byla matematika hned 1.hodina. Růža přinesl Harryho a vrátil jej původnímu majiteli. Z prapodivných důvodů v něm chybělo 5 posledních kapitol a zbytek stran byl mírně politý kafem (kdo to asi byl?).
  Ty skvrny od kafe by ani tak nevadily, jen těch pár posledních kapitol vlastníka Mirka namíchlo, protože ty jediné ještě kvůli Růžovi nestihl dočíst, a tak se s ním dohodl, že mu přenechá všechny díly Medvídka Pú a k tomu ještě Včelku Máju, jen když mu ty kapitoly vrátí. ,,OK," řekl Růža ,,ale až je dočtu.".To Mirka dožralo. Už už se chtěl na Růžu vrhnout, jenže mu v cestě stála židle a naneštěstí o ni zakopl. Snažil se rukou zachytit o lavici, avšak zachytil jen nohu své spolužačky, která mu ještě jednu vlepila, takže úplně ztratil balanc a tváří spadl do onoho nejmenovaného rajčete, jenž minulou hodinu přistálo na oné nejmenované růžové košili. A jak všichni sami dobře víte, spadnout do takového rajčete není zrovna hezká věc. Zvlášť, když je už trochu nahnilé. A jak se už běžně stává, celá třída se mohla potrhat smíchy. Růža se taky zasmál : ,,Ho Ho Ho." a uletěl mu knoflík u kalhot, který ke vší smůle ještě trefil chudáka Mirka do oka.
  Po této události mu už bylo úplně jedno, že mu spolužáci berou další svačinu a háží s ní po třídě. Vzal svůj velectěný vytúněný mobil a zavolal mamince, že ho tu bijou a smějou se mu. A jak už to u maminek rozmazlených dětí bývá, přijela si pro něj do pěti minut. Třída jí z vděčnosti zatleskala a někteří ji dokonce žádali o autogram a dávali úplatky, jen aby se už Mirek nevrátil.
  Sami ale víte, že se jen tak ulít ze školy nemůžete, tudíž je úplně jasné, že Mirek přišel, což všechny zklamalo a dožralo, jelikož se složili na úplatek 300,- , ale stejně jim to bylo houby platné a peníze jim odmítli vrátit. S naštvanými studenty to ovšem není lehké a Mirek po dvou dnech přiznal, že by jim měl peníze vrátit, jelikož v tu dobu zrovna visel za nohy ze stromu na školní zahradě a ostatní spolužáci ho jinak odmítli sundat. A tak se stalo, že jim nakonec Mirek peníze vrátil, a ještě (jako bonus) jim dal pohádky o Makové Panence jako úplatky pro Růžu.
 
  Mirek si však klidu moc neužil. Když totiž vyměnil s Růžou Harryho za Medvídka Pú, nevšiml si, že zapomněl přidat stranu 19, kterou měl nalepenou na stěně, kvůli tomu, že to byl nejhezčí obrázek z knížky. A to víte, že to Růžu naštvalo a chtěl odškodnění.  A tak Mirek po zbytek školního roku čistil Růžovy boty, což je velice záslužná práce, protože Růža dělal největší svinčík.

  Tuto práci si Mirek tak zamiloval, že už u ní zůstal a dokonce se několikrát stal zaměstancem měsíce.

(Je nutné dodat, že Harry Potter, za jehož vlastníka byl považován Mirek, byl vlastně jeho spolužačky, která hned po hodině začala na Mirka ječet :,,Mirku já tě zabiju!")


Věnováno všem odpůrcům matematiky a chlebům se sýrem :-P

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Chuáááááá a ještě jedno: á :D

(Haňule:), 5. 7. 2009 10:57)

Tak to je krásné, opravdu jsem se i několikrát zasmála:D, no dostalas mě:)